Day 1 a 2

Den první. A rovnou hned druhý. Nedá se nic dělat, ale jede to jak přes kopírák. Úsměv z prvního dne velmi rychle střídá útrpný výraz na tváři většiny dětí. Stačila k tomu jedna tréninková jednotka fyzičky od Milana “Kruťase” Boříka a většina dětí by si přála, kdyby zůstala doma. V sobotu na kontrolním turnaji si ještě užívali pinčesu. Večer byl ještě problém je dostat do postele, ale dneska hned po ranní rozcvičce a po prvním tréninkovém bloku jsme už začali počítat první odpadlíky. Zatím se jedná jen o namožené svaly, žaludeční potíže a další menší bolístky. Nic co by naše lékarničky neuměly vyřešit. Chybějící oblíbené pyžámko našeho nejmladšího účastníka byl asi největší oříšek víkendu, ale i to pro nás nebyl neřešitelný problém. Nováčkové Toník, Viktorka, Justinka a Maruška vše zvládají na jedničku. Viktorka teda už včera večer prohlásila, že už příště nepojede. Ale to jí za ten týden přejde. O to se Milan postará. Zatím tedy nuda. Jídlo dobré. Počasí nic moc. Vedoucí jsou fajn. Tak zase zítra.

Day 3 a 4

Den třetí a čtvrtý. Když už si myslíte, že větší nuda než v Josefově může být už jen v Brně, tak vás děti vyvedou z omylu. Včerejší pokerový dýchánek v době večerky byl jen takovou třešničkou na dortu. Ke smůle pokerových hráčů byl odhalen a vklady byly zabaveny. Všechny předcházející ročníky soustředěních v Josefově se nám vyhýbala smůla v podobě exkluzivní exkurze na ambulanci v Hradci Králové. Ne proto, že by naše děti na tom byly fyzicky lépe než děti z jiných oddílů, ale prostě jsme měli štěstí. Letos nás ale štěstí opustilo a tak jsme si i my poprvé vytáhli černého Petra a dali si exkurzi v nemocnici v HK i my. Jen preventivně, abychom nic nepodcenili. Bohužel skříplý nerv je prevít a verdikt doktora jsme věděli dřív než nám ho oznámil. Klidový režim a šmitec. Dnes se do nemocnice vypravil další nešťastník s vykloubeným palcem. Zítra máme naplánován odpočinkový den, tak se nám snad zranění aspoň pro jeden den vyhnou. Jinak tu docela dost prší, takže jsme zavření v tělocvičně a jedeme schody, formule, planky a podobné sofistikované prostocviky. Mezi dětmi se začíná šířit nemoc zvaná únava a na jakoukoliv otázku odpovídají “Bolí mě nohy”. Nejsme žádný pionýrský tábor, takže je vše v pořádku. Jinak se tu nic moc neděje. Jídlo je překvapivě dobré. Vedoucí jsou fajn.

Day 5, 6 a 7

Den pátý, šestý a sedmý. Trošku to flákám s reportováním. Není to tím, že by nebylo o čem psát, ale spíš se to bojím napsat. Přeci jenom 50% úmrtnost je prostě moc. Mimo hru jsou již Maruška, Dominik a na Bohemku jedoucí Justinka. Vojtu chytily záda. No a když se o klidovém dnu vysekal Jiřík na asfaltu, tak už to bylo moc i na dost flegmatického trenéra. Ve středu jsme chtěli dát dětem oraz, tak se na dopoledním programu objevila Olympiáda střeštěných disciplín. Zachraňoval se pinpongáč v lavóru s vodou, hokej se hrál s koštětem na betonu, na hlavě se přenášel kelímek s vodou a má nejoblíbenější hod do dálky špejlí. No uznejte při těchto disciplínách je umění si něco udělat. Jiří nás bohužel přesvědčil o opaku a jeho sedřená ruka a koleno vypadalo strašidelně. Jiřík je ale bojovník a po ošetření se vrátil do hry a bojoval o olympijské zlato jako pravý Spartak. Odpoledne jsme děti vzali na prohlídku pevnosti z 2. sv. války. Fotky bohužel nemám, protože já jsem se vydal hledat nějaký dortk pro oslavenkyni Viktorku. Dort jsem nesehnal, ale i tak jsme to oslavili jak se patří. Večer sme měli naplánované opekání buřtů, ale vytrvalý déšť nám zhatil plány a tak buřty byly až ve čtvrtek. Jinak se zas pilně trénovalo a makalo na kondičce. Zítra nás čeká závvěrečný turnaj a já čekám pár pozitivních výsledkových překvapení i přesto, že ve hře bude jen torzo Spartakovské družiny. Jinak jídlo je stále překvapivě dobré. Takové langoše nejsou sice idální na spaní, ale umí vyléčit bolesti zad. Vedoucí jsou fajn. Už se všichni těšíme domů.

Day 8

Den osmý a poslední. Letošní již čtvrté soustředění v Jaroměři – Josefově je minulostí. Posledním testem soustředění byl závěrečný turnaj a tak se to již od časného rána hemžilo v obobou tréninkových halách dětmi, které se snažily co nejvíce rozehrát a dostat do optimální formy. Vůbec bych se nedivil, kdyby někteří vynechali i snídani. Ze Spartaku se na turnaj připravovalo jen torzo naší výpravy, protože se díky zranění turnaje nemohli účastnit Maruška Grulová a Dominik Vedral, Justinka Flekačová nás opustila už ve čtvrtek. Nejlepší z družiny Čelákovic a Nymburka byl nakonec Vincent Špinar (Nymburk) na 4.místě, Vojta Král (Nymburk) na 9. místě, Marek Vedral na 12. místě, Nicolas Ulman na místě 13., Zuzka Andrejsová (Nymburk) na 14.místě, Patrik Stehlík (Nymburk) na 20. místě, Jirka Janoušek na 21. místě, Dan Šup na 25 místě, Tonda Jansa na 29. místě a Viktorka Dušková na 31. místě. Výsledky ale nejsou v téhle fázi přípravy na novou sezónu důležité. Podstatnější je, že všechny děti celý týden poctivě makaly jak za stoly tak i během různých kondičních cvičení a to by v tom byl čert, aby jim to nepomohlo v důležitých zápasech nadcházející sezóny ať už na okresních, krajských nebo republikových turnajích. Asi si pak sami neuvědomí, že v koncovkách setů jim nescházely síly právě díky těmto fyzicky náročným dnům, ale my trenéři budeme vědět. Bez trvrdé práce nejsou medaile.

Velký dík patří Milanu Kneblovi, který poctivě sestavoval každý den tréninkové plány, Milanu Boříkovi a Helče Houdkové, kteří dávali dětem do těla při kondičce, Petrovi Dvořákovi, Rosťovi Špinarovi, Jirkovi Taušovi, Jirkovi Čížkovi, Janě Čížkové a Davidu Čenovskému, kteří si našli čas a na pár dnů přijeli dělat dětem kvalitní sparing. Tým domácího Sokolu Jaroměř – Josefov 2 byl opět fantastický v čele s Pepou Vítkem, který zařídil vždy vše a ještě mnohem víc, Alenou Čenovskou, která nás nenechala umřít hlady a těžká rána trenérova udělala vždy svojí dobrou náladou lehčími, Hanka, Štěpán, Čenda, Míša, Lenka, kteří pomáhali s tréninky nejmenších, s odvozy do nemocnicce, s obědy a večeřemi a se vším co bylo zrovna potřeba. Měli jsme se jako v bavlnce…..Děkujeme!

Teď si dáme pár dnů volna a pak zase za stoly. Poslední intenzivní příprava nás čeká od 31.8. do 2.9. u nás doma v Čelákovicích. První testovací turnaj si dáme hned 3.9.. Držte palce, ať se nám ta nová sezóna 2023-2024 rozjede co nejlépe!

Matěj, unavený trenér TJ Spartak Čelákovice

Day 1 – sobota

Day 1 – sobota – tak jsme zase tady.Tentokrát s několika nováčky – Kuba K, Adam Š. Potkáváme známé tváře, nafukujeme matrace. Kuřecí řízeček, pohoda, nic nenasvědčuje tomu, že se něco bude dít. Ale přece – 19,00 nástup, hlavní trenér seznamuje s programem, první trénink na rozehrání, v 9 jsme hotovi. 22 na pokoji, 22,30 tma. Dobrou noc.

Day 2 – a začíná chcát

A chčije. Překvapení dne – budíček do zamračeného dne, 7,30 rozcvička. Stíháme přesně, s koncem rozcvičky začíná pršet a přijíždějí další hvězdy – Matěj s Ondrou a taky poprvé Viktor. Bohužel opačným směrem hned putuje Kuba, jehož podvrknutý kotník není slučitelný s pingpongovým pohybem. Večer ještě dojíždí Kuba N, tím se počet ustálil na 9 a doufám, že to tak vydrží. Program dne – rozřazovací turnaj. Z ranních skupin postoupili a dále byli nasazeni Tomáš Musil, Matěj Vlček a Ondra Čech. Ostatní jdou do oprav. Po dlouhých bojích končí Ondra na slušném 6.místě, Matěj neměl štěstí na los a skončil 11, Tomáš 14. Ondra s Matějem předvedli hodně slibné výkony, trénink s Áčkem je fakt vidět a i s nejlepšími sehráli vyrovnané zápasy. Ostatní se seřadili ve druhé polovině pavouka – 25. Adam Michelčík, 26. Nikolas, 27. Viktor, 29. Dan, 31. Adam Švancara. Nikdo z kluků nezklamal, rozhodně se neztratili a odvedli, co jsme od nich čekali. Vždyť někteří hráli první zápasy… Ještě před večeří jsme zvládli 45 min. fyzičku v hale (Helča). Po večeři společenský turnaj náhodně losovaných smíšených párů (dokud nám nedošly holky). Do semifinále se překvapivě podíval Viktor a se svojí spoluhráčkou i Ondra. Dobře zahráli i Matěj a Nikolas a to i přes krutopřísný los. Závěrečných 15 minut jsme věnovali kompenzačním cvikům s Helčou (pamětníci znají z TV jako Cvičme v rytme). Teď už je všude dávno zhasnuto a tma.

Day 3 – socilizace pokračuje aneb den bez obvazů…

Stále chčije. Nabíháme do standartního režimu, improvizujeme podle počasí. Pinčes – sportovky – fyzička – oběd a odpoledne ještě jednou. Po večerních zapečených těstovinách ještě jednou hala a uvolněná hodinka s nácvikem trochu opomíjeného servisu.Dnes můžeme hlášení zakončit vojenským: ” Během služby se nic zvláštního nestalo”! Drobné bolístky zaplašili zevně pánové Olfen s Voltarenem.Jen v jednom se včerejší a dnešní večer liší – ve čtvrt na 11 už mají zhasnuto všichni. Sami a dobrovolně. Dobrou z Jaroměře i Vám.

Day 4 – jedeme dál!

Dnes jsme si všichni mákli – trenéři i děti. Zvláštní minus si dneska vysloužila Helča, která odjela pracovně na ČAST, takže jsme tu:
a) zbyli čtyři
b) jsem zase musel ráno dělat rozcvičku (já = Petr)
c) neměl kdo mýt nádobíd) Milan Bořík odkroutil 6 hodin sportoveke) není večer s kým pít, protože ráno jede do Prahy zase (autem).Jinak den proběhl naprosto v klidu – jedna návšteva fyzioterapie s Ondrovými zády, Šimonova decentní nevolnost, Majky bolení v krku stačilo jen na pomyslný “bronz”. Takže dnes – přidali jsme pinčesu, pošetřili je na fyzické přípravě. Po večeři opět nácvik podání a rotací. Večer jsme dokrmili hladové a jdeme je – pardon – jim – zhasnout. Zítra chceme alespoň dopoledne odpočívat, ale uvidíme, kam až nás pustí počasí…

Day 5 – odpočíváme

Překvapivě stále chčije. Plán byl jasný – po několika dnech perné dřiny si odpočinout a nasbírat síly do finiše – posledních 3 dnů. A tak jsme se do toho hned ráno pustili. Nečekaně se spustil déšť a tak jsme stejně nečekaně nuceně spustili dopolední kontrolní turnaj…Dohráli ho všichni – až na tři nejunavenější, co zkolabovali…(ne naši). Po francouzských bramborách jsme na odpoledne slíbili krátkou relaxační procházku kolem Labe. Bohužel ve 3 začalo pršet a tak jsme vyrazili později…prostě jsme těch necelých 15 km stihli o hoďku rychleji. V 7 jsme pro totálně odpočinuté a zrelaxované děti (a jednoho trenéra co se sotva doplazil zpátky do areálu – Matěj) nachystali opékání buřtů a následně vrchol večera – Home Cinema (domácí kino) v tělocvičně včetně prodloužené večerky (ale ne moc, finále filmu jsme jim včas típli). Dnes nejvíce sympatií posbíral trenér Milan Bořík díky svým atletickým a pevným názorům (bohužel diametrálně odlišným od přání velké většiny dětí). Večery se opakují – dokrmit, zhasnout, spát (děti).Zítra se vracíme do standardu, už v 5 s Helčou a večer dorazí squadra z Děčína, tak bude za stoly zase veselo. A možná jim pustíme konec dnešního filmu….

Day 6 – dorazil Děčín!

Šok! Ráno prší, rozcvička v hale. Po snídani návrat do standardního rytmu – pinec, sportovky, fyzička,, poslední dvě ale v milosrdné light formě..pže nemůžeme ven. Jak se nám hodí široké školní schody do 2.patra !! …I nadále roste úroveň tréninku – počet sparingů se limitně začíná blížit počtu hráčů A skupiny, obzvlášť po odjezdu Matěje Vlčka (jeho poslední akcí bylo společné focení), a příjezdech – Honza Dostál, Jirka Tauš, Eva Nováková, Čížkovci. Vrcholem dne jsou vyzývací smíšené debly trenérů ukrutně skvělé úrovně, končící daleko po 22.hodině. Děti mezitím shlédly v našem letním kině FROZEN 2 (tentokrát až do konce). Zítra poslední tréninky a……sluníčko Dobrou noc

Day 7 – poslední tréninky

Pátek = poslední dvě tréninkové dávky.Jedeme pouze dvě skupiny po 1,5 hodinách – pinčes a kontrolní testy všestranné výkonnosti na stadionu. Hladina mléka ve svalech je na maximu, ale ten zbytek, co právě nezvrací nebo neleží na marodce, nepolevuje. Ondra s obvázanou nohou hraje nejlepší trénink týdne, Nikolas maká do padnutí a trápí druholigové hráče, Tomáš vypadá jako by ho pinčes právě začal bavit. Lepší se Víktor, Adamové, prostě škoda, že zítra končíme. Ještě týden a závěrečný turnaj by byl jejich. No nic – ani lívance je nezasytily, právě jsme obsloužili druhou večeří asi 90 procent kempu, ale dál už nejdeme. Pokyn zní jasně: “Zalehnout na matrace!”.A ráno se pokusí prodat všechno, co se přes týden naučili, na závěrečném turnaji. A na to se my, trenéři, obzvlášť těšíme.A mezitím se budeme věnovat závěrečnému hodnocení akce Dobrou noc !

Day 8 – závěrečný turnaj a hodnocení

Poslední den byl (tedy kromě rozcvičky) tradičně věnován závěrečnému turnaji všech, kdo zůstali až do konce a mimo marodku.Našich kluků zůstalo šest a nejlépe se podle očekávání umístil Ondra Čech na hezkém 4. místě. V průběhu soustředění předvedl velké zlepšení, které prodal právě v turnaji. První tři místa přitom obsadili starší kluci se zkušenostmi z divize, kraje a Vojta Gruber dokonce ze 2.ligy, všichni navíc hrají pinčes tak o 5 let déle jak my.Týden intenzivní fyzické i technické přípravy pod vedením zkušeného trenéra Milana Knebla a za podpory krajských a ligových sparingů, jmenovitě Milan Bořík, Helča Houdková, Jirka Tauš, Jirka Čížek, Honza Dostál, Eva Nováková a Jana Schneiderová-Skoročížková se pozitivně podepsal na všech. Ondra, Matěj a Nikolas intenzivně dřeli se sparingy, někteří i nad rámec tréninku. Tomáš, Adam, Kuba a Dan získali na úderové jistotě. Velkou pochvalu zaslouží i kluci, kteří k nám chodí teprve několik měsíců – Viktor Sanchez s Adamem Švancarou. Viktor se celkově hodně zlepšil, Adam si navíc po trénincích ještě chodil sám zkoušet podání.Letošní soustředění bylo super. Chladnější počasí, skvělá organizace Pepy Vítka, super zázemí, Covid v nedohlednu. Kamarádství nejen mezi dětmi, ale i na úrovni oddílů Mostu, Děčína, Jaroměře a Čelákovic. Plánujeme různé přáteláky, pozvánky na turnaje a máme slíbené fanoušky v případném play-off boji o postup do ligy. A za rok zase v Jaroměři !Petr Dvořák a Matěj Iglo